Evropa: energetická odpovědnost firem roste pomalu, ale přece
Výsledky celoevropského průzkumu prováděného mezi majiteli komerčních kancelářských budov a jejich nájemníky „Landlord & Tenant Survey 2007“, jehož výsledky právě nyní zveřejnila konzultační firma v obou realit Cushman & Wakefield, jsou v některých ohledech alarmující. Platí to zejména pro oblast energetických a ekologických opatření. Tak například 40 % nájemníků a 28% majitelů budov – pronajímatelů ještě dnes nic neví o nové směrnici EU o energetické účinnosti. Přitom byla schválena v roce 2002 a v některých zemích již platí. O nové směrnici vědělo nejvíce britských firem (73%), nejméně pak firmy ze střední a východní Evropy (31%). Průzkum mezi majiteli budov a uživateli v České republice odhalil, že ji zná pouze 24 % respondentů. O nové směrnici o energetické certifikaci budov přitom nevěděla více než polovina dotazovaných, ačkoli v ČR má vstoupit v platnost už 1. ledna 2009.
Výzkum firmy Cushman & Wakefield ale přinesl i pozitivní poznatky.
Tak například téměř polovina evropských majitelů kancelářských budov a
nájemníků, kteří byli v průzkumu firmy Cushman & Wakefield
dotazováni, uvedla, že by si byli u nákupu či pronájmu ekologicky, resp.
energeticky šetrné budovy ochotni připlatit. Zdeněk Hausvater, specialista
firmy Cushman & Wakefield na energeticky úsporné budovy, uvedl: „Není
pochyb o tom, že energeticky úsporné a zelené budovy budou mít pro
nájemníky i investory větší přitažlivost. A to nejen proto, že mají
vyšší přidanou hodnotu z hlediska společenské odpovědnosti firem a
snižování emisí oxidu uhličitého, ale jednoduše i z toho důvodu, že
jsou u nich nižší provozní náklady, což se v době, kdy cena elektřiny
a dalších druhů energií stoupá a stoupat bude, vyplatí oběma stranám.
Díky tomu budou takovéto projekty na trhu s nemovitostmi mnohem
konkurenceschopnější a přitažlivější.“ Podle Hausvatera jsou často se
objevující námitky, poukazující na podstatně vyšší stavební náklady
energeticky úsporných budov, neopodstatněné. Pronajímatelé jsou sice
vzhledem k vyšším investicím nuceni požadovat vyšší nájemné,
nicméně díky výrazné redukci provozních nákladů nakonec
„vydělávají“ obě strany. Přitom se všeobecně očekává, že
v příští dekádě ceny energií celosvětově porostou tempem kolem 10 %
ročně.
Průzkum
nicméně ukazuje, že v průměru 28 % majitelů budov a 35 % uživatelů
prozatím neudělalo nic pro snížení emisí oxidu uhličitého. Přitom
například 31 % dotázaných francouzských firem uvedlo, že k podpoře
recyklace či snížení emisí z paliv a výroby elektrické energie zatím
nepodnikly žádné kroky, zatímco ve Velké Británii to bylo 5%. Přes tuto
skutečnost Radka Novak, vedoucí týmu služeb developerům v pražské
kanceláři Cushman & Wakefield, říká: „Nájemníci dnes mnohem
častěji než v minulosti žádají majitele budov, aby prokázali, že při
stavbě objektu nebyly použity žádné nebezpečné materiály a že tyto
materiály nebudou použity ani po dobu životního cyklu objektu.“
Touha po denním světle
Rozporuplné výsledky průzkumu jsou patrné i na dalších výstupech.
Tak například nejvýznamnější faktor kvality kancelářských budov jak pro
majitele budov, tak i nájemníky je přirozené světlo. Na druhém místě
uvádějí uživatelé splnění zdravotních norem, majitelé budov pak
parkování pro vedoucí pracovníky. Radka Novak, říká: „Výsledky
průzkumu potvrdily trend, který jsme poslední dva roky pociťovali. Nájemci
dbají mnohem více na pracovní prostředí a společenskou odpovědnost firem.
Skutečnost, že u vlastní budovy je nejdůležitějším faktorem přírodní
světlo, hovoří za vše.“ V rámci průzkumu mezi majiteli budov a
nájemníky oslovila firma Cushman & Wakefield celkem 825 vedoucích
pracovníků. Z tohoto počtu byli majitelé domů zastoupeni 29 % a
nájemníci 71 %. Průzkum byl proveden mezi společnostmi v 12 evropských
zemích spadajících do šesti širších regionů: Benelux/Německo, střední
a východní Evropa, Francie, jižní Evropa a Velká Británie.
Energy Performance of Bulding Directive (EPBD) z roku 2002, která byla do
českého právního řádu implementována v roce 2006, zavádí také
povinnou energetickou certifikaci řady staveb. Povinnost certifikace se od
příštího roku u nás zavádí pro nové budovy s podlahovou plochou nad
50 metrů čtverečních, nově rekonstruované budovy s plochou nad 1 000
metrů a komerčně využívané budovy rovněž s plochou nad 1 000 metrů
čtverečních.
Úsporná opatření v budovách, například lepší izolace domů, přitom
podle některých odhadů mohou ušetřit až 60 % energie. Do úsporných
opatření se u nás nyní odhadem investuje zhruba 4,5 mld. Kč ročně. Pro
celou Unii se uvádí, že z celkové spotřeby energie 40 % připadá právě
na budovy.
Graf 1: Opatření v zájmu snížení emisí oxidu uhličitého – ČR
(pramen: Landlord & Tenant Survey 2007)
Graf 2: Bude mít energetická certifikace budov vliv na výběr
kancelářských budov – ČR (pramen: Landlord & Tenant Survey 2007)