Beskydy a Jeseníky: různé problémy, různé šance?
Jaký je potenciál rezidenčního developmentu v Beskydech a Jeseníkách? Mají tyto oblasti ležící v Moravskoslezském kraji ještě co nabídnout developerům? Co brzdí jejich další rozvoj? Na tyto a další otázky se snažili odpovědět účastníci listopadového setkání Stavebního fóra, které se konalo v ostravském hotelu Park Inn. Již po úvodním příspěvku ovšem bylo jasné, že oba tyto horské regiony počátkem devadesátých let ani zdaleka nestály na stejné startovní čáre a ani během soutěže o investice nemusejí překonávat stejně obtíže. Beskydy i Jeseníky zřejmě mají svá specifika a své příležitosti, ale také své vlastní problémy.
„Pokud se zaměříme na rezidenční development je jasné, že v tomto směru jsou na tom Beskydy podstatně lépe než Jeseníky. I když je pravdou, že i v Beskydech se nacházejí lokality, které se zdají být z hlediska developmentu zanedbané,“ komentoval Pavel Bednář z Ostravské univerzity výsledky výzkumu, který se svými kolegy prováděl v obou lokalitách. Podle něj jsou z hlediska poptávky po rezidencích v Beskydech nejatraktivnějšími obce Čeladná a Malenovice. V Jeseníkách si v tomto ohledu vedou nejlépe Ludvíkov a Dolní Moravice, ale zdaleka nedosahují takové poptávky jako dvě výše jmenované beskydské obce. „Hledali jsme faktory, které vyvolávají tak veliké rozdíly v nové výstavbě. Důležitým faktorem pro její růst je zjevně blízkost alespoň dvacetitisícového města. Důležitá je rovněž poloha komunikací I. třídy nebo dálnice, existence sportovních zařízení, mateřské a základní školy a v neposlední řadě nějaký výrazný fyzicko-geografický rys. Pokud obec splňuje tyto podmínky, má velkou šanci úspěšně se rozvíjet,“ dodal Bednář. Zjevně to platí více pro Beskydy, o které developeři i kupci jeví větší zájem než o Jeseníky.
Cestovní ruch má různé podoby
Problémy, které brání severomoravským horským oblastem v rozvoji cestovního ruchu, přiblížil Tomáš Kulman ze společnosti KPMG: „Cestovní ruch v Česku je na všech úrovních stále podceněn a to i přesto, že se na celkovém HDP podílí 12 – 14 %. Přesto u nás neexistuje jeho dlouhodobá koncepce a vztah dosavadních vlád k této problematice je stále přezíravý. Neexistují například žádné pobídky pro investory, což je za hranicemi zcela normální. Cestovní ruch má přitom prokazatelný vliv i na další průmyslová odvětví. Jeho rozvoj nicméně stále spočívá pouze na regionech, obcích a soukromých subjektech. Dlouhodobě tomuto oboru také chybí dostatek dat použitelných k nejrůznějším analýzám.“ Podle T. Kulmana lze konstatovat, že nejlukrativnějšími segmenty cestovního ruchu jsou kongresová turistika, lázeňství, wellnes a golfová turistika. „V ČR existuje 36 lázeňských lokalit a přibývají další. V tomto odvětví přitom roste počet těch, kteří si pobyty platí sami. Roste rovněž počet golfových hřišť. Na začátku letošního roku jich bylo evidováno přes osmdesát a nyní jich už bude přes devadesát a v souvislosti s tím se zvyšuje i počet hráčů.
Hřiště a golfové resorty jsou prokazatelně atraktivitami nadregionálního významu a mnohdy suplují i ostatní segmenty turistického ruchu. Navíc na sebe váží velmi bonitní klientelu,“ vysvětlil T. Kulman. Nicméně předpokladem úspěšného rozvoje cestovního ruchu v žádném případě není pouze nutnost zaměřit se na jeden z těchto výnosných segmentů turistiky. V řadě míst se osvědčuje zaměření na agroturistiku, leckde stačí, když obec, která například leží na frekventované turistické trase, o víkendu žije alespoň jednou funkční restaurací.
Horská realita není jednoznačná
Zdánlivě jednoduché recepty ale není vždy snadné převést do praxe. „Bojujeme s trvalým odlivem obyvatel, vysokou nezaměstnaností a nízkými platy. Jsme také diskriminováni v přerozdělování financí ze státního rozpočtu. Máme málo volných ploch k zástavbě a k tomu ještě bojujeme s ochránci přírody, kteří nechtějí o nějakém rozvoji turistiky vůbec slyšet,“ nechal se na semináři SF slyšet Petr Klouda, starosta devítitisícového Rýmařova. Tady vkládali velké naděje také do průmyslové zóny, ale ani na tomto poli dosavadní vývoj není přehlídkou úspěchů. „Zónu máme od roku 2002. Z osmi hektarů jsou volné ještě 2,5 hektaru a to i přesto, že nabízíme nejlevnější pozemky k podnikání v Česku,“ konstatuje P. Klouda s tím, že obec vítá zejména investory orientované na jednodušší výrobu, protože řada obyvatel regionu pracovala hlavně v zemědělství, lesnictví nebo textilním průmyslu. Navíc leckteré záměry narážejí na ochránce přírody. „Právě kvůli vedení CHKO nemáme nazbyt ani stavebních parcel,“ tvrdí starosta Klouda.
Oblast má navíc i problémy s infrastrukturou. „Na Rýmařovsku máme 120 km silnic III. třídy v katastrofálním stavu,“ kritizuje P. Klouda a mnoho dobrých slov nemá ani pro podle něj zcela neefektivní systém dotací do ekozemědělství: „Několik jedinců a spekulantů nakoupilo obrovské pozemky, na nichž se celoročně pase pár kusů dobytka. Zaměstnávají pár lidí, ovšem dostávají ohromné dotace, ze kterých obec nevidí ani korunu. Velké pozemky jsou tak dlouhodobě zablokovány a bez jakéhokoli efektu.“
Jeho protějšek Jiří Novotný, starosta beskydských Trojanovic, takové problémy nemá. „Jsme tradiční pasekářská obec a příroda je naší devizou. Kvůli ní k nám lidé již léta přijíždějí a nic na tom nezmění ani fakt, že více než 80 % obce tvoří chráněná krajinná oblast. Velkým developerským projektům stejně nejsme nakloněni. Obci by to podle nás uškodilo. Problémem je spíše to, aby se místní podnikatelé naučili poskytovat kvalitní služby a nesnažili se hned jenom vydělat,“ upozornil starosta, který by v Trojanovicích rád vytvořil funkční centrum obce a následně reinkarnoval několik dříve vyhlášených ubytovacích zařízení. „Nové stavby nepotřebujeme. Budoucnost bych viděl spíše v rekonstrukci a lepším servisu v těch stávajících. Nepotřebujeme ani golfové hřiště, Čeladná a její hřiště je od nás kousek,“ tvrdí starosta obce, která zjevně chce vycházet především z toho, co už má k dispozici.
Jagg.cz
Linkuj.cz
Google Bookmarks
Live bookmarks
Digg
Del.icio.us
MySpace
Facebook