Real Vienna: veletržní imprese

Třímetrová vzducholoď s nápisem ÖRAG Immobilien, která brázdila vzdušný prostor haly D vídeňského veletržního a kongresového centra, se v některých momentech zdála být dalece nejdynamičtějším prvkem letošního ročníku Real Vienna. Pozorovatel pozornější a trpělivější však musel konstatovat, že veletrh měl i rušnějších chvíle, v nichž intenzita provozu víceméně korespondovala se zaměření veletrhu, jeho významem v evropském kontextu – a samozřejmě také s aktuálními (a nijak ideálními) poměry na evropském realitním trhu.

Ve dvou halách o výměře 15 000 metrů čtverečních se letos na veletrhu představilo 240 vystavovatelů z 22 zemí. „Kvantitativně jsme se dostali na úroveň roku 2007,“ komentoval účast na letošním Real Vienna diplomatickým způsobem Matthias Limbeck, ředitel pořadatelské společnosti Reed Exhibitions Messe Wien. Přeloženo do řeči nediplomatické to znamená, že poptávka byla menší než loni.

Veletržní crunch

Slabší účast i návštěva asi málokoho překvapily, koneckonců finanční krize se negativně odrazila i na internacionálně střiženém MIPIMu (loni se mluvilo o 30 000 návštěvnících, letos o 18 000). V trojici veletrhů MIPIM – EXPO REAL – REAL VIENNA je ten vídeňský také nejmladší a nemá takovou výhodu jako mnichovské EXPO, které těží ze zázemí silné ekonomiky Německa a hlavně tamních gigantických realitních fondů.

Páteří veletrhu byly jako obvykle expozice států, regionů i měst, které hledají investory či developery buď pro konkrétní projekty, či své rozvojové lokality. Real Vienna je přitom orientován na střední, východní a jihovýchodní Evropu. Zastoupení jednotlivých zemí z této části evropského kontinentu ovšem bylo co do intenzity, respektive počtu vystavovatelů velmi různorodé. Zatímco dobře viditelné bylo Polsko nebo třeba stále poněkud přehlížené Srbsko, slabší zájem byl patrný na počtu expozic slovenských, bulharských či maďarských. Celkem dietně zastoupen byl i jih Evropy, ovšem třeba nízký počet vystavovatelů z hospodářsky dynamického Turecka lze přičíst tomu, ze v jeho metropoli právě nyní probíhá „dceřiná“ akce Istanbul REstate.

Češi a Vídeň

Česko se na veletrhu nedalo přehlédnout. Se svými 22 sympaticky uměřeně pojatými expozicemi bylo vedle „domácích“ a Polska třetí nepočetnější národní reprezentací. Do Vídně se vydaly především kraje, vedle nich také samostatně města Brno, Most a Přerov. Většina našich vystavovatelů se shlukla v jakési kompaktní české enklávě. Nepanoval tady nijak frenetický ruch. „Nějaké pivo povezeme zpátky domů,“ komentovali návštěvnost na jihočeském stánku (přesněji byla její úroveň tímto gastronomickým měřítkem kvantifikována barmanem na stánku jedné mezinárodní poradenské společnosti: „Spotřeba kávy je oproti minulým ročníkům tak čtvrtinová.“).

Slabší provoz v českých stáncích byl kromě všeobecně poklidné atmosféry asi vyvolán i tím, že podle slov samotných vystavovatelů některé expozice neměly moc co nabídnout. Někomu se tento přístup může jevit jako iracionální plýtvání peněz daňových poplatníků. Pro jiného jde o pozitivní příklad toho, jak nepodlehnout dnes ještě stále převládající panice a investičnímu defétismu. Psychóza a tendence vidět věci v horším stavu, než v jakém skutečně jsou a dále je tak zhoršovat, je dnes zjevná. České poselství realitní Vídni bylo – v jakémsi kontrapunktu – jednoduché a jasné: „Přese všechno jsme tady!“ Možná právě to je typ zprávy, které dnes trh potřebuje nejvíce.

Rusové nepřijeli

Zatímco Ukrajina se na Real Vienna prezentovala přinejmenším z hlediska kvantity s velkou intenzitou, ruské expozice – které třeba na loňském MIPIMu celému veletrhu opticky dominovaly – ve Vídni nebyly žádné. Rusové prostě nepřijeli. Pro organizátora nejspíš nepříjemná skutečnost, jinak snad událost nijak katastrofická. Ruské projekty, zpravidla výšek počítaných ve stovkách metrů a kubaturách měřených milióny krychlových metrů, jsou právě tou největší bublinou, kterou realitní trh v posledních letech zažil. Rusko je na jedné straně (jak zvláště u nás dobře víme) zemí neomezených možností, na druhé ale státem stále ještě chudým a ekonomicky nesrovnatelným třeba s unijním standardem. Energii megalomanským projektům pro Moskvu či Kazaň dodávaly především pochybné prestižní motivy, spekulativní rizikový kapitál a euforicky přehnané hodnocení ruské ekonomiky a možností výstavby v Rusku vůbec. Samozřejmě, že při prvním záchvěvu půdy pod celým světovým realitním trhem to byly právě ruské projekty, které jako první ztratily rovnováhu a vytratily se do ztracena.

Zajímavý postřeh o tom, kdo je kdo v „nezápadní“ Evropě (to je víceméně teritoriální nomenklatura Vienna Real), zazněl od českého návštěvníka několika odborných seminářů, které i letos tvořily nedílnou součást veletrhu: „Řeč byla samozřejmě stále o východní a střední Evropě. Ale když přišlo na jednotlivé země, v přednáškách i diskusi se Česko vůbec nevyskytovalo. Skoro se zdá, že nás už do té východní Evropy nepočítají.“ Tento vzkaz do Česka je možná ještě lepší než ten, který v opačném směru do Vídně přivezli čeští vystavovatelé.

Real Vienna: veletržní imprese

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku