/en/article/24441/do-lannova-palace-se-vraci-zivot/ Do Lannova paláce se vrací život
Do Lannova paláce se vrací život

Do Lannova paláce se vrací život

Po osmi měsících od zahájení prací byla pod taktovkou společnosti FINEP dokončena rekonstrukce Lannova paláce v pražské Havlíčkově ulici, tedy v centru města, naproti Masarykovu nádraží. Sídlo v unikátní historické budově našly společnosti spadající pod FINEP HOLDING. Kromě FINEPu samotného, který dosud sídlil v paláci Koruna na Václavském náměstí, je to také realitní kancelář Maxima Reality.

„Celková výše investice do záchrany Lannova paláce dosáhla 70 miliónů korun. Rozhodně to stálo za to – unikátní budově v centru města se podařilo nejenom vrátit její původní podobu, decentně vylepšenou moderními technologiemi potřebnými pro fungování kanceláří, ale také do paláce navrátit život. Jsme rádi i za to, že po desítkách let byly odstraněny zábrany v uliční části budovy, její okolí se stalo průchozí a přirozeným způsobem se opět začlenilo do lokality. Historický odkaz na um rodu Lannů a architekta Ullmanna je tak opět naplněn,“ říká Tomáš Pardubický, generální ředitel společnosti FINEP.

Investice do emocí

„Jsem rád, že se do centra Prahy vrací čeští investoři jako je firma FINEP a jiné. Citlivě a konstruktivně se zapojují do obnovy našeho kulturního dědictví včetně jeho udržitelného rozvoje. Rekonstrukce Lannova paláce probíhala plně v souladu se záměry památkové péče,“ hodnotí rekonstrukci Jiří Skalický, ředitel odboru památkové péče magistrátu hl. města Prahy. Jeho slova odráží dění v posledních letech, kdy byly mj. přestavěny budovy Na Příkopě 14 , Jungmannova 15 či Jindřišská 16.

Neorenesanční budovu firma FINEP získala v poptávkovém řízení od jejího vlastníka – České strany sociálně demokratické – v roce 2014, a to do dlouhodobého pronájmu. Společnost FINEP původně zamýšlela Lannův palác opravit a nabídnout k pronájmu. Po opakovaných návštěvách jejich akcionářů v objektu ale došlo k přehodnocení tohoto záměru. „Přiznávám, že nakonec převážily emoce a objekt nás natolik zasáhl, že jsme se rozhodli udělat z něj vlastní sídlo,“ říká Tomáš Pardubický a dodává: „Řídili jsme se základním pravidlem – vše historické, co v budově je, obnovíme a zachováme pro budoucnost.“

Historické konotace

Na pozemku nedaleko centra města vládl stavební ruch víceméně od nepaměti. První záznam o zástavbě na tomto místě pochází už z roku 1431. Pro moderní dějiny lokality byl ovšem klíčovým momentem rok 1857, kdy pozemek koupil významný pražský podnikatel Vojtěch Lanna. Ten tady nechal vystavět palác s byty, obchody i reprezentačními prostorami.

Původní stavbu architekta V. I. Ullmanna později do modernější podoby přestavěl architekt J. Schulz, autor mnoha významných pražských budov včetně Rudolfina či Uměleckoprůmyslového muzea. Přitom se budova paláce rozšířila ještě o sousední dům. Poslední, respektive předposlední významnou úpravou Lannova paláce byla výstavba loubí směrem do Hybernské a později i do Havlíčkovy ulice, k níž došlo až po II. světové válce.

Rozvojová lokalita

Dnes po kompletní rekonstrukci palác nabízí celkem 3 000 m2 užitné plochy, z čehož více než polovinu tvoří kanceláře a zbytek prostory, kde se počítá především s restaurací – ta bude netradičně umístěna v podzemí. Na opačném pólu budovy je nepochybně velmi atraktivním prvkem střešní terasa.

„Okolí Masarykova nádraží je jednou z pražských lokalit, v jejíž další rozvoj věříme. Jsme proto rádi, že můžeme být jedním z prvních investorů s dokončeným projektem v lokalitě,“ říká Tomáš Pardubický. Během příštích let by se okolí paláce mělo zásadním způsobem změnit. Společnost Penta tady plánuje velkorysou výstavbu a nedávno už pro ni získala i první potřebné pozemky od Českých drah. První blok nových budov by měl podle plánů vzniknout v ulici Na Florenci naproti komplexu Florentinum. Penta chce od drah dále odkoupit pozemky přesahující plochu 22 000 metrů čtverečních – v lokalitě by měla vyrůst celá nová čtvrť. FINEP tak díky své investici získal důstojné a moderní sídlo na adrese, jejíž renomé se bude časem zvyšovat.

 
 
Autor: Petr Bým, Dátum 22.02.2016