/en/article/24769/a-krnacova-metropolitni-plan-a-politicky-ramec-aneb-praha-ma-psp-ale/ A. Krnáčová, Metropolitní plán a politický rámec aneb Praha má PSP, ale …
A. Krnáčová, Metropolitní plán a politický rámec  aneb Praha má PSP, ale …

A. Krnáčová, Metropolitní plán a politický rámec aneb Praha má PSP, ale …

Metropolitní plán ve své stávající podobě je pro naši společnost a její projekty popravou! – tolik Radim Passer, „otec“ BB Centra, nejspíš největšího developerského projektu, který u nás po roce 1989 vznikl. A v kuloirech jsou slyšet názory, že nejde jen o BB Centrum. Jak vidno, ani nedávné schválení PSP pro pražskou výstavbu nutně nemusí znamenat lepší budoucnost.

PSP jsou totiž jen prováděcím a spíš technickým předpisem k územnímu plánu, a to samozřejmě platí hlavně pro ten nyní vytvářený tzv. Metropolitní, který by měl platit od roku 2020. První, nedávno zveřejněná verze už mezi stavebníky vyvolává obavy. Jakkoli jeho tvůrce, tedy IPR, proklamoval záměr město zahušťovat, konkrétní koeficienty zástavby v plánu navrhuje snížit, a to nejen v michelském BB Centru. Jde sice jen o první nástřel podoby plánu, nyní má následovat široká diskuse, ale není to šťastný začátek. „Územní plánování má samozřejmě svou věcnou a právní stránku, ale současně se také pohybuje v nějakém politickém rámci,“ konstatovala pražská primátorka Adriana Krnáčová na posledním diskusním setkání Stavebního fóra. Diplomatická slova, které nicméně leccos naznačují.

Praha – MČ – developer

„Já udělám všechno pro to, aby město a podnikatelský sektor spolu dobře a oboustranně výhodně spolupracovali!“ – tak vidí budoucnost první žena české metropole. Sama ale určitě nejlépe tuší, že zejména v oblasti výstavby a aktivit soukromých investorů bude tento záměr narážet právě na onen „politický rámec“. Účastníkem povolovacích řízení pro výstavbu totiž není „velká“ Praha, ale městské části. A ty jsou současně také významnými protagonisty procesu tvorby Metropolitního plánu. Ovšem právě tady – jakkoli na pražském magistrátu tomu tak už od dob primátora Hudečka není – pojem „developer“ či „investor“ stále má značně pejorativní nádech, což lze ostatně vztáhnout na stavění vůbec. Nemá cenu vypočítávat konkrétní činy a události, které ilustrují buď odpor městských částí k jakýmkoli stavebním projektům (v horším případě), nebo v lepším případě bezradnost a neschopnost o nich rozhodovat. (Za mnoho jiných citujme slova architekta J. Pleskota o jednání s radnicí Prahy 4 o rezidenčním projektu na Kavčích Horách: „Ptali jsme se: co vlastně potřebujete, co máte ve volebním programu, chcete policejní služebnu, objekt ekologicky šetrný, obchody nebo služby? Odpověď? Nevíme!“)

IPR se zmíněnými dietními koeficienty, které do Metropolitního plánu zapracoval, vlastně smiřuje s touto situací či s ní dokonce souzní – a lze očekávat, že městské části budou mít tendenci prostor pro výstavbu ještě dále zužovat. Takový prostě je politický rámec, v němž se výstavba v Praze realizuje. Na čemž asi mnoho nemění ani nedávné personální změny právě v sekci územního plánování IPRu.

Co přinese stavební zákon? A kdy?

Jiný politický rámec zase rámuje novelu stavebního zákona, jehož znění bude pro budoucnost výstavby v Česku stejně klíčové jako konečná podoba Metropolitního plánu pro Prahu. Nejde přece jenom o to, co a kde bude možné stavět, ale jak se to bude povolovat.

V rychlosti povolovacích řízení jsme podle šetření Hospodářské komory ČR na pěkném 127. místě na světě. Všichni mluví o neudržitelnosti tohoto stavu už docela dlouho a právě nová stavební norma by ho měla zlepšit. Ani tady to ale nevypadá nijak slavně. První návrh vláda vrátila kvůli příliš mnoha sporným bodům k přepracování, samotná K. Šlechtová už mluví o zpoždění a – snad – platnosti od poloviny příštího roku. Přitom mj. zůstává stále nejasné, jak se nový stavební zákon postaví k PSP – na MMR nikdy neměly moc příznivců.

Stručně: na Mariánském náměstí a hlavně v pracovně A. Krnáčové se dnes výstavba a development zjevně jeví v mnohem příznivějším světle než v minulosti. Díky tomu má Praha konečně svůj stavební předpis, díky tomu byl mezi radnicí a developmentem navázán smysluplný dialog (naposledy na zmíněném diskusním setkání Stavebního fóra) a díky tomu se už rýsují i možnosti věcné spolupráce, třeba právě na legislativním poli. Otázkou je, co všechno z těchto pozitivních a potěšitelných událostí a trendů udělají pražské a celostátní politické rámce.

(Prezentace z diskusního setkání „S Adrianou Krnáčovou o Praze, výstavbě a developmentu“ najdete na http://www.stavebni-forum.cz/…opmentu.html)

 
 
Autor: Petr Bým, Dátum 24.06.2016