Rezidenční trh: výstavba, nájmy, rok 2011… (I.)
Zatímco všechny segmenty komerčního developmentu jsou v nejvyšších
kvalitativních kategoriích statisticky dobře zmapovány, významná část
realitní trhu – rezidence – je do značné míry zahalena tajemstvím.
Tak úplně přesně se ani neví, kolik a jakých bytů u nás vlastně je či
jaký je skutečný rozsah nové výstavby. Ještě větším oparem neznáma je
zahaleno regulované nájemné. Na jedné straně je zřejmé, že v roce 2011
„končí“, na druhé straně ale nikdo s jistotou nemůže říci, co bude
následovat. V takových případech je na místě obrátit se na ty, kteří
se na trhu s byty tak či onak pohybují, a zeptat se jich na jejich názory a
prognózy. Výsledky takové ankety by měly přinejmenším napovědět, jakým
směrem se český bytový trh bude ubírat v nejbližších letech.
Stavební fórum realitním odborníkům položilo pět otázek:
- Jaký je podle vás současný stav bytové výstavby v ČR? Staví se u nás bytů dost nebo málo?
- Nemine dne, aby se neobjevila zpráva o zahájení výstavby nějakých bytových projektů, přičemž už standardně se jedná o „objemy“ stovek i tisíců bytů. Za dva tři roky budou tyto projekty dokončeny – nevznikne za dva tři výrazný převis nabídky nad poptávkou?
- V příštích dvou letech se regulované nájemné uvolní velmi výrazně – zahýbá to podle váš nějak viditelně s trhem bytů? Co podle vás nastane – sociální katastrofa, nebo se uvolní tisíce dalších, dosud nevyužívaných bytů a tržní nájemné se stabilizuje nebo dokonce sníží?
- Lze v našich ekonomických podmínkách dosáhnout vládou deklarovaného cíle – tedy stabilizovat roční nájemné na úrovni 5 % tržní ceny bytu?
- Může liberalizace nájemného konečně vzbudit zájem developerů a investorů o výstavbu nájemních bytových domů?
1. Bytů se staví dost. Jediný problém, který se v developerském
segmentu výstavby objevuje, je to, že se nabídka a poptávka nesetkávají ve
stejné cenové hladině. Proto jsou menší a levnější byty či malé
rodinné domky stále ještě často vyprodány dříve, než se „kopne“.
Z tohoto hladu po levnějším bydlení by se mohlo usuzovat, že bytů je
nedostatek. Trh ale říká, že tak tomu není. Je pouze nedostatek
levnějších bytů.
2. Nelze vyloučit, že prodej bytů v nových sídlištních areálech bude
probíhat pomaleji, a že dokonce některý investor bude muset jít
u některých bytů s cenou mírně dolů. Setkávám se s tím, že lidé,
kteří jsou rozhodnuti investovat do bydlení, dávají přednost klasické
zástavbě a na okraj města nechtějí. Bydlení ve staré zástavbě je však
limitováno a z toho důvodu také jeho cena roste. Takže zájemci o bydlení
se dříve či později do nových bytových komplexů stěhovat budou.
3. Nemyslím, že se něco fatálního stane. Lidé mají dost času se na
situaci připravit a pohyb směn větších nájemních bytů za menší je
patrný již dnes. Kromě toho v těch opravdu lukrativních zónách, kde se
nájemné po uvolnění může zvýšit opravdu výrazně, už dnes sociálně
slabší lidé prakticky nebydlí. Jistěže nastanou případy, kdy se
nájemníkům zkomplikuje život, a protože média budou právě o těchto
případech informovat s razancí sobě vlastní, vznikne možná zkreslený
dojem, že se masově dějí sociální nepravosti. Tisíce nevyužívaných
bytů považuji za fikci. Z praxe vím, že každý už ví, že byt může
vydělávat, a proto ho již dnes nenechává ležet ladem. Tržní nájemné je
stabilizováno již delší dobu, nemyslím, že se výrazně sníží. Bude
hodně záležet na lokalitě.
4. V průměru ano. Záleží na stavu nemovitosti, tedy na tom, kolik majitel
musí investovat do oprav a údržby. Pořizuje-li novou střechu nebo výtah,
pak asi v zisku nebude. Ale v případě nového nebo udržovaného domu je to
při nájmu mírně nad 100 korun za jeden metr čtvereční reálné.
5. Ano, doufám, že se tak stane. Nájemní bydlení zde chybí. Je mi líto
mladých lidí, kteří se zatěžují dvoumilionovou hypotékou jen proto, aby
si koupili nekvalitní dvougarsonku na starém sídlišti. Ne každý přece
potřebuje byt vlastnit, starat se o něj a vázat se na jednu lokalitu. Na to
má dost času třeba v padesáti. Při rozumném nájemném kolem 100 –150
korun za metr čtvereční by si mohl vybírat, kde chce v dané etapě života
žít.
Michal Šourek, MSG holding
1. Odpověď na tyto otázky budeme znát v letech 2012, 2013 – až se
alespoň trochu ustálí podmínky po ukončení regulace nájemného.
Aktuálně bychom měli brát v úvahu dvě různá hlediska: jednak počty
každoročně nově dokončovaných bytů, jednak celkový počet bytů – a
to v přepočtu na obyvatele. Pokud se druhého z obou parametrů týče,
velmi se blížíme podmínkám „starých“ členských států EU – a to
by napovídalo, že bytů je v ČR celkem dostatek. Počtem nově
dokončovaných bytů ale za západní Evropou výrazně zaostáváme: z tohoto
hlediska by se tedy zřejmě mělo a mohlo bytů stavět více. Takže…
„babo raď“, respektive „necháme se překvapit…“
2. Nevznikne. Jedna věc je totiž projekt zahájit a druhá dokončit.
Všimněme si obrovského počtu rozestavěných bytů – tyto počty
několikanásobně převyšují údaje o zahajovaných i dokončovaných
stavbách bytů. V této souvislosti můžeme hovořit o štěstí, že
většina rozestavěných bytů je ve skutečnosti rozestavěna jen velmi, velmi
málo – v podstatě formálně, aby bylo vyhověno podmínkám stavebního
povolení a stavba byla zahájena. Bez vlivu v tomto ohledu není ani
čarování se slovy: „… připravujeme výstavbu 5 000 bytů … podle
plánu by měly být dokončeny v roce…“ I málo zasvěcení však už
teď vědí, že ve skutečnosti dokončeny nebudou.
3. Upřímná odpověď: jsem zvědav. Pokud si mám vybrat z obou alternativ,
pak se kloním k variantě „nezahýbe“. Většina pohybů v tomto ohledu
začala již zhruba před dvěma lety, neustávají ani nyní, a skutečně
směřují k poměrně rovnovážnému stavu. Dva roky jsou dobou dostatečně
dlouhou k tomu, aby přirozeným vývojem, nastartovaným aktuálně platnou
právní úpravou regulace nájmů, bylo takového stavu v rozhodujícím
měřítku dosaženo.
4. Zatím to tak vypadá jen v Praze, Brně, možná ještě některých
velkých městech. To ale není až tak abnormální stav: i ve
stabilizovaných státech západní Evropy jsou investice v rezidenčním
segmentu na venkově z pohledu výnosu z nájemného nerentabilní: jejich
motivací je spekulace na růst tržní ceny nemovitosti. Tyto spekulace se
celkem často potvrdí – nakonec: jen někdy je ten šťastný konec velmi
daleko…
5. Ano – myslím, že už se tak (pomalu) děje.
Jiří Pácal, realitní a investiční společnost Central Europe
Holding
1. Obecně
lze tvrdit, že se v ČR bytů v bytových domech staví málo a málo se
i modernizuje. V posledních letech je v počtu dokončených jednotek
výjimečným jen konec roku 2007 a to pouze z pomíjivého důvodu ukončení
nízké sazby DPH. Nejvíce se staví rodinné domky v rámci individuální
výstavby. Byty v bytových domech staví developeři prakticky jen v Praze a
částečně Brně. V ostatních městech je tato výstavba – vztaženo
k počtu bytů či domácností – zanedbatelná. Pro ilustraci – i pro
velká krajská města platí, že se v každém z nich za posledních deset
let postavilo jen pár set bytových jednotek. Vztaženo k počtu bytů v ČR
se dá říci, že pokud by bytová výstavba a modernizace pokračovala tímto
tempem, neobnovíme náš v EU zřejmě nejstarší bytový fond ani za sto
let.
2. Jsou developeři, kteří mluví o převisu již dnes. Ale to, co
zmiňujete, problém rozhodně nezpůsobí. Ohlašování velkých projektů
patří k marketingu, realita pak bývá jiná. Vezměte si staré realitní
časopisy s ohlašovanými projekty a porovnejte s dneškem. Jen málo kde se
dokončilo v rozsahu, který se avizoval. Projekty se rozkládají do etap, a
když se práh prodejnosti naplní, další výstavba se odloží. Pro realizaci
skutečně velkého projektu komerčním subjektem na bytovém trhu
v současné době ani není místo. Pokud, tak možná v rámci PPP.
V dalším období bych spíše očekával renovaci stávajících
rezidenčních nemovitostí a přál si nahrazování nekvalitních a
bezcenných domů uvnitř měst jejich moderními nástupci.
3. Vliv bude nepochybně silný, nicméně jakým směrem se trh posune lze jen
spekulovat. Více než vlivy ekonomické by mohly zapůsobit ty politické.
Zcela nepochybně dále klesne smluvní nájemné. Na trh se dostane větší
množství nájemních bytů a nájemci se budou muset „přemlýt“. Jinak
řečeno: své bydlení optimalizovat vzhledem k potřebám i možnostem.
Rozhodně však nepředpokládám, že by to byl faktor pro růst cen bytů, jak
si občas přečtu. Zajímavé to bude v centru Prahy, kde je nájemních bytů
stále dost a mnoho současných nájemců byty opustí a uvolní trhu. Co by
však deregulace měla přinést, je odstranění deformace a nastavení
podmínek pro řádné fungování bytového prostředí. Až pak uvidíme, jak
na tom bytový trh s výší obvyklého nájemného i cen opravdu je.
Působí snad sociální katastrofu to, že si každá babička na venkově své
bydlení hradí ze 100 % celý život. A bydlí snad v bytech s regulací ti
sociálně slabší? Určitě ne. Ale vážně, nájemné bohužel asi plně
liberalizované ještě nebude, volby v roce 2010 přinesou mnoho
populistických myšlenek. Obavy levice jsou úsměvné hlavně proto, že
zákon byl předložen socialisty a zároveň „zbaběle“ nedořešil to, co
by mělo být od roku 2011. Jsem si jist, že by situaci pomohlo, kdyby se
výrazně zapojily obce. Tedy začaly plnit svoji sociální funkci v oblasti
bydlení a těch 10–15 % nájemců, kteří smluvní nájem neunesou, přijaly
do svého bytového fondu, třeba uvolněného po lidech, kteří v něm již
mnoho let nemají co dělat. Sociální dopady by pak nemusely být nijak
dramatické. Ovšem pokud vůbec obcím po hromadném rozdávání bytů
v rámci privatizace nějaké byty pro plnění jedné z jejich základních
funkcí zbyly. Také mne překvapuje, že už dávno nepracuje nějaká
instituce, zjišťující pro případné soudní spory výši „obvyklého
nájemného“, podle jejich dat by se pak soudy případně mohly řídit. To,
že se dnešní výše tržního nájemného deregulací ještě sníží, je
nepochybné.
4. Vzhledem k cenám bytů, které uvádí MMR, se toho dosáhne nepochybně
zcela bez problémů. Podle toho vychází měsíční nájem v centru Prahy
pro 70metrový byt cílově na 8.600 korun, na periferii na 5.500 a třeba
v Táboře na 3.300 korun. Na tom nic nereálného nevidím a nechápu, proč
proti tomu vůbec někdo vystupuje. Na druhou stranu však je dobré uvést, že
tyto ceny neodpovídají všude realitě a například v Praze či Brně budou
v případě skutečné liberalizace nájmů vyšší než předpokládá MMR.
Má-li však nájemní sektor řádně fungovat, obtížně si lze představit,
že bude hrubý výnos nižší než oněch 5 % z hodnoty nemovitosti.
5. Sama o sobě určitě ne. Pokud postavím bytový dům, mohu si nájemné
určit svobodně již patnáct let. A to se daly byty stavět levněji a
pronajímat za vyšší nájemné než dnes. Přesto nikdo nájemní byty ke
komerčním účelům nestavěl. Problém je jinde: máme pořád zastaralý
občanský zákoník i pomalé soudy, což zrovna k pronajímání bytů
nevybízí. Ani banky produkty financování výstavby nájemního bydlení
nemají.
Zlata Brabcová, majitelka nájemního domu v Praze
1. Staví se moc. Už při minulém sčítání lidu a bytů bylo myslím
2,5 člověka na jeden byt. Jsem zvědavá na výsledky dalšího sčítání.
To bude mít byt zřejmě i každý kojenec.
2. Obávám se, že takový převis vznikne.
3. Sociální katastrofou hrozí jen křečkové a další hlodavci. Určitě
nenastane. Už teď někteří „regulovaní“ nájemníci začínají
konečně řešit sami své bydlení. Osobně znám devadesátiletou paní,
která se přestěhovala ze 100metrového bytu do garsonky a moc si
libuje.Věřím, že se uvolní mnoho bytů – tržní nájemné se už teď
nezvyšuje a bude mírně klesat. Podobně jako v oblasti pronájmu nebytových
prostor. Majitelé domů si nájemce nebytových prostor hýčkají z důvodu
převisu nabídky a mnozí, jako třeba já, nevyužívají inflačních
doložek ve smlouvách a nezvyšují každoročně nájemné. Toto nájemné
mám už osm let na stejné výši, tedy reálně se pro nájemce snižuje.
4. Současná legislativa to rozhodně neumožňuje. Cílové nájemné podle
zákona bude na většině území ČR pod hranicí prosté reprodukce. Snad na
tom budou dobře jen Praha a Brno, nevím.
5. To jednou rozhodne trh, který tu zatím ale neexistuje.
(Další část ankety zveřejníme v nejbližší době.)
