Veřejné zakázky: zahájení zadávacího řízení
Vlastnímu zahájení zadávacího řízení předchází pravděpodobně nejdůležitější, avšak zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pouze podpůrně upravený proces technické a administrativní přípravy veřejné zakázky. Tento spočívá například ve vymezení jejího předmětu, zajištění financování, určení kategorie zadavatele, volbě zadávacího řízení či hodnotících kritériích.
Cílem přípravné fáze veřejné zakázky je zejména výběr nejvhodnějšího druhu a formy zadávacího řízení, stanovení příslušného harmonogramu a sestavení předepsané dokumentace, tj. oznámení o zahájení zadávacího řízení a zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že práce na přípravě veřejné zakázky může být velmi komplikovaná, lze jen doporučit, aby zadavatelé na tuto činnost konzultovali s odborníky, kteří se přípravou zadávacích řízení zabývají.
Druh a forma zadávacího řízení
Výběr nejvhodnějšího druhu a formy zadávacího řízení je výsledkem kombinace požadavků zadavatele a specifik předmětu veřejné zakázky ve smyslu zákonných ustanovení. Značné diference těchto podmínek a předpokladů však vedou k širokému spektru zadávacích řízení, které se od sebe více či méně liší.
Za jedno ze základních kritérií dělby veřejných zakázek lze považovat dělení podle výše její předpokládané hodnoty. Rozeznáváme veřejné zakázky malého rozsahu (předpokládaná hodnota nedosáhne v případě zakázky na dodávky či na služby 2.000.000,– Kč bez DPH a v případě zakázky na stavební práce 6.000.000,– Kč bez DPH), podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Zatímco zakázky malého rozsahu se nemusejí řídit předpisy zákona o veřejných zakázkách (s výjimkou § 6, který upravuje zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), je u nadlimitních veřejných zakázek povinností zadavatele zveřejnit oznámení o zahájení veřejné zakázky nejen v národním informačním systému veřejné správy (www.isvzus.cz), ale také v Úředním věstníku Evropské unie (ted.europa.eu).
Tyto rozdílné povinnosti, zejména u veřejných zakázek malého rozsahu, vedly často k podceňování hodnoty veřejné zakázky, nebo ke svévolnému a objektivně neopodstatněnému rozdělení předmětu veřejné zakázky, čímž dochází ke snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity. Díky dlouholeté konstantní rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však dnes disponujeme dostatečně rozsáhlým počtem podrobných hraničních ukazatelů. Ty zadavatelům umožňují určit, zda daný předmět veřejné zakázky lze rozdělit a případně podrobit méně přísnému režimu. V případě, že si zadavatel přeje rozdělit předmět veřejné zakázky, ačkoli není schopen důvody vedoucí k rozdělení náležitým způsobem doložit, doporučujeme podrobit takto rozdělené veřejné zakázky režimu, který odpovídá předpokládané hodnotě nerozdělené veřejné zakázky. Zadavatel se tímto postupem vyhne riziku případného budoucího zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Věcný předmět veřejné zakázky
Dalším, avšak neméně podstatným kritériem rozlišení veřejných zakázek, je dělení podle věcného předmětu, tj. na zakázky na dodávky, na stavební práce a na služby. V rámci vzájemného porovnání pak vynikají veřejné zakázky na stavební práce – ty ostatně představují největší objem finančních prostředků vynakládaných na individuální veřejné zakázky, jsou navíc regulovány stavebními předpisy a v neposlední řadě podléhají i podstatně vyšším finančním limitům. Je na místě připomenout, že finanční limity nejen veřejných zakázek na stavební práce prošly počátkem roku 2010 významnou novelizací, v rámci které byly jejich hodnoty sníženy přibližně o 15 %. Avšak právě u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce činí rozdíl téměř 21 mil. Kč.
Druhy zadávacího řízení
Zákon rozlišuje šest základních forem zadávacího řízení. Jedná se o otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. Ne každý druh zadávacího řízení je však možné použít bez omezení (podrobnější popis jednotlivých forem zadávacího řízení bude obsahem dalších částí tohoto seriálu). Mimo otevřeného a užšího řízení jsou totiž jednotlivé druhy zadávacího řízení vázány na splnění zákonem stanovených podmínek, přičemž nejdůležitější z nich je postavení zadavatele (tj. zda se jedná o veřejného, sektorového, či dotovaného zadavatele).
V praxi sice zřídka se vyskytujícím, avšak zajímavým druhem zadávacího řízení, je soutěžní dialog. Přestože je soutěžní dialog podle platné právní úpravy zapovězen sektorovému zadavateli (ten si v dané situaci vypomůže jednacím řízením s uveřejněním při současné aplikaci zvláštních ustanovení o jednání sektorového zadavatele před podáním nabídek. Výsledný zvláštní druh jednacího řízení s uveřejněním odpovídá v podstatné části soutěžnímu dialogu), představuje inovativní druh zadávacího řízení. V situaci, kdy zadavatel není objektivně schopen vymezit některé podmínky nějakého obzvláště složitého předmětu plnění, může v jeho rámci zahájit jednání s vyzvanými zájemci za účelem nalezení a vymezení jednoho nebo více vhodných řešení způsobilých splnit potřeby a požadavky zadavatele.
Za závěrečné stádium přípravné fáze lze považovat soupis zadávací a jí obdobné dokumentace. Na základě obsahu řádně zpracované zadávací dokumentace musí být každý uchazeč schopen připravit a včas podat odpovídající nabídku. Zadávací dokumentace je tudíž nejdůležitějším zdrojem informací v rámci celého zadávacího řízení. Nejen obsahu a formě distribuce zadávací dokumentace bude věnována druhá část tohoto článku, jež na SF vyjde příští měsíc.
Autoři pracují v advokátní kanceláři bnt – pravda & partner.