Tomáš Hudeček, primátor Prahy: Developer není sprosté slovo!
Pojem developer se u nás stal sprostým slovem, za což může minulá politická garnitura. To ona učinila z procesů územního plánování obchod mezi soukromým a veřejným sektorem. Přitom bez soukromého kapitálu se nemůže rozvíjet žádné město na světě Prahu nevyjímaje. Proto je naším úkolem podnikání všeho druhu maximálně usnadnit, samozřejmě na základě předem určených a dodržovaných pravidel. Platí to i pro development ! – říká Tomáš Hudeček, současný primátor české metropole.
Od našeho posledního setkání se lecco změnilo – jste primátor a sedíme v jiné kanceláři – a ještě něco?
Ale ne.
Primátorský úřad, Blanka, Open-card, volby minulé a budoucí. Stíháte?
Vás zajímá hlavně oblast územního plánování. Ta mi i po přechodu do jiných dveří zůstala zachována, tyto projekty neztrácejí svou kontinuitu. Už asi jen těžko mohu něco do svých kompetencí a pracovního programu ještě přibrat, ale lze to všechno zvládnout.
Ono to tak úplně nesouvisí, ale: termín dokončení Metropolitního plánu do konce roku 2015 tedy stále platí?
Máme malé zpoždění. Padá na vrub schvalování stavebního zákona a projednávání plánu, přesněji řečeno jeho zadání s městskými částmi. Celkem to dělá asi pět měsíců, to je ještě docela dobré. Aktuálně zpracováváme komplexní harmonogram a vypadá to reálně na první polovinu roku 2016.
Stále ještě platí „starý“ územní plán – jak je na tom Praha s jeho změnami, o nichž se nezřídka mluví dlouhá léta?
Takzvaná 3. vlna celoměstských změn byla zdárně ukončena. Bylo by zapotřebí udělat další, máme zhruba tisíc nových podnětů, ale k tomu asi nedojde. Na radnici dnes panuje politická shoda v tom, že v této oblasti už nebudeme nic zásadního podnikat. Možná ještě něco málo stihneme, ale spíše se bude čekat hlavně na Metropolitní plán.
Za dobu svého působení jste si předsevzal obrazně řečeno „vysypat všechny šuplíky“, tedy vypořádat se s návrhy všech změn, zejména těch větších a letitých. Něco z toho se opravdu hnulo, Smíchov, Bubny, Masarykovo nádraží, ale zároveň vás proto někteří lidé označili za lokaje developerů.
Vždyť já většinu z nich ani neznám. Ale o to nejde, problém je jinde. Především: to, že se u nás pojem developer stal sprostým slovem, za to může minulá politická garnitura. To ona učinila z procesů územního plánování obchod mezi soukromým a veřejným sektorem. A za druhé: bez soukromého kapitálu se nemůže rozvíjet žádné město na světě Prahu nevyjímaje. Proto je naším úkolem podnikání všeho druhu maximálně usnadnit, samozřejmě na základě předem určených a dodržovaných pravidel. Platí to i pro development. Ještě dodám: telefonáty typu kolibřík versus mazánek s nikým nevedu.
Do seznamu vašich priorit v oblasti územního plánování patřila i transformace ÚRMu? Mluví se o ní dlouho, ale dosud tato instituce nemá ani řádného ředitele? Lze dělat zásadní změny v instituci, která nemá stabilní vedení?
Podle našich představ by dnes už nikoli ÚRM, ale Institut plánování a rozvoje hlavního města, měl být pro územní plánování v Praze klíčovou institucí. Už dnes zastřešuje řadu zásadních projektů, ať už jsou to Metropolitní plán, Ozvučná deska, Kancelář veřejného prostoru či pražské OTP. Asi by šlo polemizovat o tom, jestli jako první neměla na řadu přijít transformace úřadu, respektive institutu, a teprve potom do jeho kompetence a činnosti „umísťovat“ projekty. My jsme zdánlivě zvolili cestu opačnou, ale ony ty organizační změny probíhají souběžně. A brzy bude mít Institut i řádné vedení, počítáme s běžným výběrovým řízením.
Zmínil jste pražské OTP – na ty stavebníci čekají léta?!
Jsou kompletně hotové včetně příslušné publikace s potřebnou legendou. Vše ale musí projít standardním schvalovacím procesem, možná ještě dojde k nějakým změnám. Počítám, že maximálně do února vše stihneme. Obecně vzato by nové OTP měly být liberálnější. Chceme hlavně upustit od regulace tam, kde není smysluplná. Třeba striktní určování počtu parkovacích míst v extrémně zahuštěných oblastech a podobně.
Hodně jste také v minulosti mluvil o městské rozvojové, respektive developerské agentuře, která už ostatně existuje jako Rozvojové projekty Praha. V jakém stadiu je transformace tady?
Trochu se to zadrhlo. Nikdo nepochybuje o tom, že by město se svými pozemky mělo racionálně a aktivně hospodařit, tedy zejména definovat a schválit záměr, připravit lokalitu a pak najít investora. Jenže se ukazuje, že Praha ani neví, jaký majetek má, s čím vlastně má hospodařit, nemáme jednotnou evidenci. Ta se teprve nyní – a dosti komplikovaně – vytváří. Je zjevné, že Praha ještě nějaký čas developerem nebude. Rozvojové projekty proto pro tuto dobu dostaly jiné úkoly. Ale určitě se k tomu jednou dostaneme, ovšem i tam časem bude zapotřebí provést nějaké personální změny. V čele by měl stát někdo, kdo má s developmentem praktické zkušenosti.
My vlastně stále mluvíme i změnách systémových, ale ony zatím nemají moc konkrétní obsah. Ví Praha, kam vlastně jde či chce jít? Třeba jako v Bordeaux, kde před mnoha lety pozdější premiér Juppé jako tamní primátor realizoval dlouhodobý projekt či program, který přinesl zásadní změny života tohoto města, jeho urbanistické struktury i charakteru.
Paradoxní je, že v právě v Bordeaux jsem v tuto dobu měl být, bohužel nakonec se tu pracovní návštěvu nepodařilo domluvit. Nicméně k věci: takový konkrétní a k tomu globální plán rozvoje Praha skutečně nemá. Jde spíše o několik paralelně probíhajících záměrů a procesů: zlepšení dopravy, zvyšování kvality veřejných prostor, oživení a podpora kulturního života a v neposlední řadě i ta racionalizace územně-plánovacích procesů, o které spolu stále mluvíme.
Čas běží a blíží se další volby. Vaše strana, tedy TOP 09, v Praze má silné pozice, ale jistého v politice není nic. Jaké jsou podle vás politická rizika všech těch změn územního plánování?
Jsem člověk věcných řešení. Politické argumenty a stranická příslušnost pro mne nemají stěžejní význam. Všechny ty územně-plánovací projekty, které jsem pomáhal nastartovat, mluvím o Metropolitním plánu, OTP či transformaci ÚRMu, mají věcné a racionální základy. A bude-li k nim příští politická reprezentace města přistupovat alespoň trochu odborně, a já věřím, že tomu tak bude, pak vše bude pokračovat dále.