/en/article/17894/nizkoenergeticke-stavby-co-se-stane-kdyz-lide-zacnou-uvazovat-jinak/ Nízkoenergetické stavby: co se stane, když lidé začnou uvažovat jinak
Nízkoenergetické stavby: co se stane, když lidé začnou uvažovat jinak

Nízkoenergetické stavby: co se stane, když lidé začnou uvažovat jinak

Téma nízkoenergetických staveb již má v Česku klasicky pionýrské období za sebou a pozvolna se etabluje jako zajímavá alternativa k „normálním“ stavbám. Nad možností postavit dům „pasivně“ již dávno nezvedají obočí ani zákazníci, ani stavaři. Ti první se zájmem kalkulují dlouhodobé finanční úspory, ti druzí pak s odkazem na světové trendy spřádají své první nízkoenergetické projekty (či na nich již pracují) a obě strany na stavebním trhu hřeje nádavkem i dobrý pocit z toho, že udělají něco pro životní prostředí.

Vezmeme-li v potaz jen celostátní tisk, vybrané televizní a rozhlasové pořady a vybrané týdeníky (Euro, Ekonom, Reflex, Respekt, Týden) byla o nízkoenergetických stavbách v období od června 2010 do září 2010 – jak dokládá analýza společnosti Newton media – řeč v 94 příspěvcích.

Nízkoenergetický způsob stavění byl během uvedených měsíců v médiích spojen zejména se školami (ZŠ v Novém Lískovci, ZŠ Velvarská na Praze 6, ZŠ Chelčického na pražském Žižkově), školkami (přístavby pro MŠ v Pardubicích), ekologickými středisky (Kladno, Švagrov v Jeseníkách, nová budova Krnapu ve Vrchlabí) a dalšími školskými či vzdělávacími zařízeními (plán postavit Edukační park v Rapotíně na Šumpersku). Cestu do médií si našly také projekty stavebních firem, které jsou buď teprve jen na papíře, nebo v různé fázi realizace. Např. firma Konhefr dokončila před dvěma lety projekt V Lukách v Horních Počernicích a pokračuje rezidenčním projektem Nový Sedlec na severním okraji Prahy. Realitní společnost České spořitelny zase staví nízkoenergetické rodinné dvojdomy mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, společnost Skanska plánuje zainvestovat zelenou budovu City Green Court v Praze na Pankráci, firma Bemett se činí v Drahelčicích u Prahy a tak bychom mohli pokračovat.

Developerské společnosti, jako například Sekyra Group, v těchto souvislostech mluví o sílícím trendu a změnách v myšlení zákazníků ve světě. K dispozici je nám zásluhou analytika společnost King Sturge i sociologická charakteristika typického kupujícího nízkoenergetické stavby. Má jím být údajně „člověk ve středním věku, vzdělaný, poučený a se vztahem k životnímu prostředí, také dostatečně movitý“, který „kupuje pro dlouhodobou konečnou potřebu rodinného bydlení“ (Ekonom 2. 9. 2010).

Ať již ve vazbě na konkrétní stavby či v obecné rovině česká média často připomínala také role dotací, přičemž se jednalo hlavně o „unijní“ peníze a zejména dotační program Zelená úsporám, jenž měl mezi Čechy po počátečních rozpacích značný ohlas.

Námětem přibližně desetiny příspěvků byla související legislativa – v první řadě na sebe strhává pozornost již schválená směrnice EU nařizující stavět od roku 2020 prakticky již jen pasivní domy. Necelé dva roky od ustanovení povinnosti značit nové stavby průkazem energetické náročnosti na stupnici od A do G tedy Evropská unie opět „řádí“. Jak glosuje list E 15, jde o plán ambiciózní a vzhledem k motivaci k úsporám energie jistě i chvályhodný, o jeho reálnosti lze nicméně pochybovat. Od této evropské směrnice se odvíjí i úvahy českého ministerstva životního prostředí, aby u nás již od roku 2013 měly všechny budovy „nízkoenergetický standard“.

Zelené stavby i stavění mají samozřejmě i architektonický rozměr: Českomoravská stavební spořitelna uspořádala pro studenty soutěž v projektování nízkoenergetických domů, vizovická společnost Koma Modular Construction získala titul Inovační firma Zlínského kraje za kontejnerový systém bydlení (u něhož byly vyzdvihnuty energetické úspory), a společnost Trikaya hodlá vypsat architektonickou soutěž na dvě stovky nových bytů za miliardu korun pod brněnskými Hády.

Nejvíce příspěvků, celkem 30, uveřejnila o nízkoenergetických stavbách MF Dnes. Největší zájem projevovala média o téma v září, za čímž stála rozmanitá paleta námětů.

Grafy: Newton Media

  1. Vývoj medializace

    Graf znázorňuje vývoj publicity nízkoenergetických staveb od června do září roku 2010.

  2. Tematická struktura příspěvků o nízkoenergetických stavbách

    Graf ukazuje tematické zaměření příspěvků o nízkoenergetických stavbách od června do září roku 2010.

  3. Média

    Graf zobrazuje média, jež o nízkoenergetických stavbách referovala od června do září roku 2010 nejčastěji. V grafu jsou zahrnuty tituly s pěti a více příspěvky.

 
 
Autor: Jan Jüptner, Dátum 11.10.2010