Stavba roku plnoletá

Když je člověku 18 let, je oficiálně uznán za plnoletého. Dá se za plnoletou prohlásit i soutěž? Stavba roku se letos konala po osmnácté. Do jisté míry to lze považovat za zázrak, že soutěž, která se stále těší jen minimálnímu zájmu veřejnosti, se drží. Drží ji ti, pro něž je organizována, kdo v ní soutěží. Původně to měly být jen stavební firmy, dnes je to ale příjemný mix projektantů, dodavatelů a investorů. A na Stavbě roku jim záleží, jak to dali najevo letošním počtem 57 soutěžících staveb.

Od začátku, přesněji asi spíš až od 2. ročníku, platí, že v soutěži se odráží, co se děje ve společnosti, co je právě důležité a potřebné. Pryč je doba autosalónů a bank. Pryč je doba, kdy jediné bydlení bylo bydlení pro seniory. Poslední ročníky Stavby roku jsou hodně rozmanité. Byly už ročníky „vysokoškolské“, „dopravní“, „sportovní“ a stále více na počtu nabývá segment bydlení – snad se stane i to, že množství se promění ve vyšší kvalitu. Proměňují se také místa, lokality projektů, někam se porota nepodívala už hodně dlouho (třeba Zlínsko či jih Moravy, ani Jižní Čechy nesoutěží často), někde zase soutěžících ubývá, třeba v Brně, v Liberci či Plzni…

Letošní ročník ukázal, že na sebevědomí nabývají „nesoukromí“ investoři – letos byla v soutěži hojnost městských investic, celkem 14, a ještě jedna krajská. A právě veřejný sektor stál za stavbami hodně zajímavými, vždyť dvě z nich (a jedna navíc, kde obec byla spoluinvestorem) získaly titul Stavba roku a dalších pět bylo na titul nominováno. Přitom jde převážně o stavby pro kulturu a pro sport, respektive pro volný čas. Což je situace vlastně hodně pozitivní, neboť města si takové investice mohou dovolit až v určitém stadiu ekonomické a společenské vyspělosti.

Rezidence mají „rezervy“

Za velmi potěšitelné lze považovat to, že celkem 20 staveb bylo určených pro bydlení, i když do druhého kola jich postoupilo jen málo, přesně řečeno devět. U rezidenčních staveb se ale porota bohužel dostává do problémů. V luxusním segmentu vzniká otázka, jak hodnotit stavbu, která je vlastně nedokončená. Má sice samozřejmě hotovou hrubou stavbu i fasádu a něco ze společných prostor, ale v bytech samotných jsou jen holé stěny připravené na to, že si ji budoucí majitelé dotvoří sami. Lze v takovéto úrovni vůbec stavbu posuzovat? A u domů, které jsou považovány za standardní (což, zdá se, jsou dnes všechny byty určené na prodej, alespoň podle cen), je zase obvykle problém v dispozičních řešeních, která jsou úsporná (což je do jisté, ale jen jisté, míry dobře), ovšem za cenu pohodlné obyvatelnosti. Přitom je zjevné, že do soutěže se hlásí jen to lepší ze současné bytové výstavby. Naproti tomu zvláště na venkově, ať jsou to solitéry, nebo uzavřené soubory rodinných domků, jsou k vidění věci, které vyvolávají hluboký smutek. Bydlení v Česku zatím nemá potřebnou úroveň. Ovšem to, co porota viděla při svých prohlídkách, je optimistickým příslibem do budoucna. Tedy – většinou. Třeba bytový dům v Ostravě vzbudil víc otázek než pochopení, přitom je to stavba hodně ambiciózní – jen se její exteriér a interiér, respektive její dispozice, v kvalitách prostě nepotkávají.

Praha tentokrát takřka naprázdno

Stavby dopravní letos opět obsáhly nejrůznější – od úprav parteru náměstí až po dálniční úsek. Ten dálniční kus vedoucí Hanou je hodně zdařilý, velmi ohleduplný ke krajině, kterou vyvolanými investicemi vlastně zhodnocuje, přitom projektantům zjevně šlo i o zjednodušení, vylehčení a snad i zlevnění stavby užitím ne zcela tradičního materiálu. Ten je hodně kvalitní. Proti tomu stavba křižovatky na rychlostní silnici R35 vedla k mnoha otázkám. Sama o sobě je to skvělá ukázka silničního stavitelství, ale bylo ji opravdu zapotřebí stavět s takovou velkorysostí a rozmáchlostí v prostoru i dimenzích? Neměl někdo už na začátku říci, že tohle je zbytečně moc? Pro porotu je dodnes jistým problémem, že Cena Státního fondu dopravní infrastruktury zamířila právě k této stavbě.

V letošním ročníku po dlouhé době vyšla téměř naprázdno Praha. Tedy – Malostranská beseda posbírala rekordně mnoho ocenění: nejen titul Stavba roku, ale také Cenu předsedy senátu ČR a Cenu primátora, k tomu také Cenu časopisu Stavitel. Ovšem v 2. kole soutěže měla Praha jen čtyři další stavby a mezi nominacemi už ani jednu další. Přitom za hlavní město soutěžily především rezidenční stavby – a tam se v plné míře objevovaly ony otazníky, o nichž jsem se zmínila už dříve.

Vítězové: rekonstrukce, brownfield i novostavby

Ocenění byla rozdána a byla zveřejněna (ne, že by jimi byla média zaplavena, ale něco se přece jen objevilo i mimo odborná média). Ceny Stavba roku 2010 získaly: Malostranské beseda v Praze za citlivou rekonstrukci a architektonickou rehabilitaci významného památkového objektu se zřetelem k řešení konstrukce krovu, včetně nových věží; malá vodní elektrárna v Železném Brodě, která si také získala nejvíc příznivců v hlasování veřejnosti a která titul dostala za vytvoření architektonicky velmi zdařilé, krajinně působivé stavby na obnoveném náhonu, se zřetelem k úrovni designu průmyslového interiéru; Administrativní centrum Vinice v Pardubicích, které je postaveno na místě bývalé továrny a do novostavby báječně zakomponovalo do skla „oblečenou“ původní vilu majitele. Titul mu byl udělen i za uváženou proměnu bývalého továrního areálu v moderní administrativní komplex se zřetelem k nápadité proměně původní vily majitele a ke krajinářským úpravám; Letní koupaliště Flošna v Hradci Králové, jež se titulem může pyšnit za vytvoření mnohostranného areálu pro aktivní využití letního volného času s promyšleným funkčním členěním se zřetelem k osazení do krajiny; nové stavby na místě bývalého spartakiádního stadionu v Olomouci na komplex Centra sportu a zdraví s NH hotelem, které byl titul udělen za proměnu opuštěného spartakiádního sportoviště v moderní areál aktivního využití volného času se zřetelem k realizaci noblesního kongresového hotelu designové úrovně.

Fotografie – ABF
1 – Rekonstrukce Malostranské besedy
2 – MVE Železný Brod
3 – Administrativní centrum Vinice
4 – Letní koupaliště Hradec Králové
5 – Centrum sportu a zdraví Olomouc

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku

Uložit jako PDF | Filtrovať články autora | Tlačiť

Autor: Radomíra Sedláková, Dátum 19.10.2010