Bydlení by „slušelo“ nižší DPH

„V některých zemích EU mají sazbu DPH na bydlení třeba jen ve výši tří nebo pěti procent. A někde je bydlení od DPH dokonce zcela osvobozeno. Proč má tedy Česká republika aplikovat poměrně vysokou sazbu patnácti procent, a zvláště v období, kdy se tuzemské stavebnictví nalézá v tak žalostném stavu?“ táže se Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol. Dotaz velmi aktuální právě dnes, kdy se nová vláda postupně etabluje ve svých pozicích a právě daňové sazby pro ni jsou v její agendě na prvním místě – včetně právě daně z přidané hodnoty, u níž by premiér Sobotka rád snížil sazbu na léky a některé další položky. Byty ovšem mezi nimi nejsou.

Stavební produkce v České republice loni meziročně reálně klesla o 8,3 %, když v porovnání s posledním předkrizovým rokem 2008 tento pokles činí dokonce o 25,1 %, tedy celou čtvrtinu. Slabá produkce stavebnictví podle E. Korce zásadním způsobem brzdí a oddaluje tolik kýžené ekonomické oživení a s ním spjatý růst zaměstnanosti – snížení DPH na bydlení by přitom tuto neblahou situaci pomohlo vyřešit.

Rozštěpená Unie

Hned ve dvanácti zemích Evropské unie je na bydlení, respektive ceny bytů aplikována nižší sazba DPH než v České republice, kde činí v současné době 15 %. V době, kdy vláda uvažuje o zavedení třetí, nejnižší sazby DPH na léky a možná rovněž na knihy, dětské pleny a výživu, stojí podle šéfa Ekospolu za vážnou úvahu, zda by taková sazba neměla být aplikována právě i na bydlení. Třeba jen po určité přechodné období, dokud se stav českého stavebnictví citelně nezlepší a ekonomika se nevymaní z tíživého útlumu – byť výsledky posledního loňského čtvrtletí naznačují, že k tomu už dochází.

Taková nižší sazba by v rámci EU nebyla ničím neobvyklým. Například v „postkomunistické“ unijní Evropě Polsko dnes na bydlení aplikuje sazbu 8 % a Rumunsko 5 % (naopak v Chorvatsku, nejmladším členu unijní rodiny, je to 25 % a v Maďarsku 27 %), přitom ale nízké sazby lze nalézt i ve vyspělejší části Unie – třeba Francie bydlení daní sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 5,5 %, Lucembursko (dnes daleko nejbohatší země EU) má jen 3 % a na Maltě a v Portugalsku je bydlení od daně z přidané hodnoty dokonce osvobozeno.

Místo plen byty

„Pokud by například nové byty byly v ČR zatíženy sazbou DPH ve výši pěti procent, cena průměrného bytu, který máme v nabídce, by klesla o čtvrt milionu korun,“ vypočítává Evžen Korec a dodává: „To by výrazným způsobem povzbudilo skomírající české stavebnictví a poskytlo tolik potřebnou vzpruhu celému trhu práce.“

Je na místě konstatovat, že české stavebnictví podle odhadů ekonomů i samotného managementu domácích stavebních firem vykáže další produkční pokles i v tomto roce, a to navzdory očekávanému a koneckonců již existujícímu mírnému růstu ekonomiky. Čtvrtina stavebních firem plánovala podle nedávné analýzy poměrů v sektoru letos pro letošní rok snižování počtu zaměstnanců, dalších 16 % z nich o tom uvažuje. Evžen Korec polemizuje i s aktuálními plány premiéra Sobotky na zmírnění DPH u některého sociálně citlivého zboží : „I já mám rád děti a vím, jak dostupné pleny usnadňují rodičům život. Zejména mladým párům by ale život násobně více usnadnilo dostupnější bydlení. Zesílená poptávka po bydlení by následně dala práci stavebním firmám a jejich zaměstnancům, z nichž mnozí se jinak bohužel ocitnou na pracovních úřadech s žádostí o sociální dávky.“

Súvisiace články

Sociálne siete

Voľby článku

Uložit jako PDF | Filtrovať články autora | Tlačiť