Encyklopedie Lidová architektura: žudr, žudro, žundr…
Celé čtvrt století už uplynulo od prvního vydání publikace Encyklopedie Lidová architektura, jejímiž autory jsou Václav Frolec a Josef Vařeka ve spolupráci s Josefem Scheybalem (kresby) a Jaroslavem Vajdišem (plány). V loňském roce se záslužného druhého vydání ujalo nakladatelství odborné literatury Grada Publishing, produkující i celou řadu dalších knih o architektuře a stavebnictví. Pod druhým vydáním je rovněž podepsán Václav Frolec (†) a Josef Vařeka, který revidované a doplněné vydání připravil pro tisk. Encyklopedie Lidová architektura seznamuje čtenáře přehlednou formou encyklopedických hesel s problematikou osídlení a půdorysného utváření vesnických sídel, s vývojem lidového stavitelství charakterizovaném proměnami v úrovni bydlení a vybavení interiéru.
Encyklopedický slovník, o celkovém počtu zhruba 1 900 abecedně
řazených hesel, představuje stěžejní část publikace. Hesla jsou
reprezentována nejenom spisovnými odbornými výrazy (základní hesla)
vztahujícími se k historii vesnických sídel, bydlení a lidové
architektuře, ale i nářečními nebo dialektologickými tvary (odkazová
hesla) včetně uvedení předních autorů dlouhodobě se zabývajících
problematickou historického prostředí našeho venkova a vesnických sídel.
Autoři publikace v rámci jednotlivých hesel prokázali mimořádný přehled
a odbornou znalost problematiky, podpořenou vlastními terénními průzkumy
i studiem početné literatury. Řada hesel je doplněna názornými
ilustračními kresbami nebo půdorysnými plány, které samy o sobě
představují výrazný oborový počin a zachycují v mnoha případech dnes
již bohužel neexistující stavby nebo jejich ucelené soubory.
Čtenáři se tak mohou přehlednou a srozumitelnou formou seznámit se všemi
typy stavebních konstrukcí lidových staveb, odrážejících vlastnosti
použitého stavebního materiálu, řemeslné dovednosti i technické
možnosti doby. Vedle obecně známých konstrukcí zastoupených početně a
místně nejrozšířenějšími roubenými a zděnými stavbami je neméně
pozornosti věnováno i stavbám hrázděné nebo hliněné konstrukce.
Podrobněji jsou rovněž zmíněny i jednotlivé časově a regionálně
podmíněné varianty těchto konstrukcí, stejně jako uvedeny konstrukce velmi
ojedinělé až kuriózní (např. krčkové stavby se stěnami provedenými
z krátkých dřevěných polen). U všech stavebních konstrukcí, prvků
i ostatních hesel publikace je vždy uvedena řada chronologických údajů,
dovolujících snadnou orientaci v základní posloupnosti historického
vývoje lidového stavitelství a související tvorby lidového charakteru.
Do
samostatných hesel je rovněž zařazen stavební materiál přírodního
původu, používaný v rukodělné stavební výrobě v průběhu několika
minulých staletí. Vedle místního rozšíření a základních vlastností
jsou uvedeny rovněž možnosti jeho řemeslného opracování včetně
nejčastěji používaného nářadí a náčiní. V návaznosti na
opracování jsou uvedeny i jednotlivá řemesla, díky nimž představuje
tradiční stavitelství významný doklad tvůrčích schopností člověka a
práce našich předků. Za všechny jmenujme alespoň zedníky, kameníky a
tesaře. V publikaci je přitom k nalezení samozřejmě i celá řada
dalších stavebních profesí, z nichž mnohé již téměř upadly
v zapomnění (doškáři, hlináci atd.).
Se svislými i vodorovnými konstrukcemi (stěny, stropy, klenby atd.),
zastřešením staveb (krovy, krytiny atd.) nebo konstrukčními, výplňovými
a zdobnými články či detaily (tesařské spoje, okna a dveře, štuková
výzdoba atd.) souvisí rovněž stavební názvosloví, seznamující
čtenáře s jednotlivými stavebními prvky nosné i nenosné funkce. Mnohé
z uvedených názvů lze považovat za obecně známé (např. trámový
strop), neboť se vztahují k historickému vývoji celého stavitelství
včetně slohové architektury. Jiné však představují názvy pocházející
především z okruhu lidové architektury nebo staveb v městském
prostředí již vůbec nebo zřídka dochovaných. Lze proto předpokládat,
že tato pojmenování mohou být obecně neznámé (např. kabřinec),
nepříliš často používané nebo téměř zapomenuté místní nářeční
pojmenování ani nepočítaje. Názvosloví dovoluje čtenářům seznámit se
podrobně se stavbami, které v průběhu minulých staletí utvářely
tradiční podobu našeho venkova počínaje obdobím středověku a 1.
třetinou 20. století bohužel konče. Navzdory nenahraditelným ztrátám
minulých dob však tradiční zástavba vesnice nadále představuje početně
převažující podíl stavebního fondu a je zásadně určující pro
neopakovatelný stavební obraz většiny sídelných útvarů.
Vedle
exteriérů umožňuje názvosloví pomyslně procházet rovněž interiéry
staveb včetně starší a již téměř nedochované vrstvy zástavby.
Encyklopedická hesla rovněž umožňují získat základní orientaci
v domových typech vyskytujících se na území České republiky a Slovenska,
stejně jako o jejich regionálních dobových formách.
Díky fotografické příloze, představující další oddíl knihy, lze
nahlédnout do zanikajícího světa historických vesnic ještě nenarušených
nevhodnými urbanistickými zásahy a blíže do světa roubených nebo
zděných staveb. Mnohé ze zobrazených staveb roubené konstrukce jsou totiž
ještě kryty původními doškovými nebo šindelovými střechami, zatímco
některé zděné stavby se zase vyznačují původní plastickou výzdobou
často a ukvapeně odstraňovanou při pozdějších stavebních úpravách.
Mimořádně hodnotné snímky jsou tématicky setříděné podle zobrazeného
obsahu na Venkovská sídla, Regionální typy Čech, Moravy a Slezska,
Interiéry obydlí, Hospodářské stavby, Společenské, veřejné a obecní
budovy, Technické památky a Venkovské kostely, kaple a drobné sakrální
objekty. Za černobílými fotografiemi následují mapy vesnických
památkových rezervací a zón, následované přílohou zobrazující stavby
lidové architektury již na barevných fotografiích. V samém závěru knihy
samozřejmě nechybí ani místní a jmenný rejstřík, nesmírně důležitý
pro možnost snadného dohledání obsáhlých znalostí obsažených
v publikaci.
Kniha nanejvýše povolaných a erudovaných autorů představuje jeden
z důležitých a systematicky budovaných pilířů oboru, o kterém
s velkým zájmem a porozuměním podstatě věci pojednává. Oprávněně lze
tedy předpokládat, že bude nepochybně dlouhodobě náležet k přední
odborné literatuře věnované problematice našich venkovských sídel a
lidové architektury zvláště. Nespornou výhodou je rovněž její
encyklopedický charakter, umožňující snadné přidávání nových hesel
nebo rozšiřování hesel stávajících včetně jejich případné korekce na
základě nových poznatků, které bohužel přicházejí podstatně pomaleji
než zánik mnoha historicky, architektonicky i stavebně hodnotných staveb.
Kniha bezesporu představuje velmi dobrou investici neztrácející časem na
kvalitě a lze ji doporučit nejen pracovníkům nebo studentům v oboru
architektury, památkové péče a etnografie. Důležité informace a zejména
trvale platné poznatky v ní mohou ovšem nalézt všichni zájemci
o historické i současné prostředí našeho venkova, jehož budoucnost
záleží pouze na nás.



Jagg.cz
Linkuj.cz
Google Bookmarks
Live bookmarks
Digg
Del.icio.us
MySpace
Facebook